úterý 14. března 2017

Den druhý - věc, co mi někdo řekl a já na ni nezapomněla

Dobře, musím se k něčemu přiznat. Když mi něco řeknete, pravděpodobnost, že si to budu pamatovat je zhruba stejně velká jako to, že obživnou dinosauři nebo že Lars Ulrich bude někdy dobrej bubeník (pardon, inside joke). Mám ale pár vět, který mi rezonujou v hlavě a nezapomenu na ně.

Myslím, že už jsem ti ublížila dost na to, abych tě držela od někoho, s kým chceš být.
- Mamka

Víš, že tě mám ráda, že jo?
- Nowa
Jsi nejsilnější člověk, kterého znám.
- Tezz

Jsem na tebe pyšnej.
- Táta

Jsi krásná.
- Márty

Nevzdávej se.
- Lenka

Musíš jíst.
- Asi každej, kdo mě kdy potkal.

Žádné komentáře:

Okomentovat